Místo bydliště: Valašská Polanka
Věk: 33
Který vrchol se mi líbil nejvíce a který nejméně?
Nejvíce vrcholky kaplička Naděnka a vysílač Ochmelov. Nejmíň Šerklava a Radhošť (mraky lidí).
Který vrchol byl nejnáročnější?
Holý vrch, člověk už měl v nohách pár km a naháněla mě bouřka. Při stoupání byla bouřka kousek za hřebenem, dusno bylo, komáři měli žně, bahno v lese, na louce, a to stoupání bylo nekonečné.
Na kolika vrcholech jsem letos díky VKV byl(a) poprvé v životě?
Chladná, obě sochy, pramen Jičínky, Vodní kaplička Vysoké Pole, zvonice Martin a Zvonička Kyčery. Takže 7.
Jakým způsobem jsem zdolával(a) vrcholy? (na jakém kole, s kým, s přiblížením nebo vše z domu)
Všechny vrcholky jsem zdolával z domu, bez jakéhokoliv přiblížení. Vše na horském kole.
Kolik jsem během zdolávání najel(a) kilometrů?
Těžko říct, cca 800-900 km.
Jakou veselou či krušnou historku jsem při zdolávání vrcholů zažil(a)?
V sobotu jsem si naplánoval jednu vyjížďku a to, zdolat 4 vrcholky – Vodní Kapličku, Komonec, Holý Vrch a Durch. Na ten den předpovídali bouřky, ale i přesto jsem vyjel (a jako vždy později, pěkně po obědě). Vodní kaplička byla v pohodě, Komonec taky, ale pak, když už jsem se ubíral směrem k Brumovu, jsem uviděl před sebou černé mraky. Při dojezdu do Brumova však vysvitlo slunce a já se odhodlal jet nahoru na ten Holý vrch. Cestou nahoru začalo hřměť. Když jsem vyjel kousek výš, bylo vidět na vedlejším hřebeni velké černo (nad Nedašovem, jak je Královec a Durch). Už jsem byl docela vysoko, nechtěl jsem to vzdát, naštěstí ještě nepršelo, jen hřmělo. Po pár minutách začalo mírně pršet, ale to už jsem byl skoro nahoře. Na hřebeni Holého vrchu jsem pozoroval, jak je protější hřeben v naprosté mlze. Přemýšlel jsem, kudy teď, do Brumova se mi nechtělo, a tak jsem se teda rozhodl to sjet do Nedašova. Vzal jsem to malou zkratkou lesem po mokré, kamenité a místy blátivé lesní cestě – vysoká škola v balancování. V Nedašově začalo už docela pršet, tak jsem práskl do koní a fičel směr Nedašova Lhota. Uviděl jsem hospodu, vletěl jsem do ní, a dal jsem si kofolu – byla chuť na cukry. Paní viděla, že jsem zmoklý jak pes a ptala se, jestli tam nechci nalét rum. S díky jsem odmítl, že chci ještě vyjet na Durch, a pak domů do Polanky a co kdybych sa tu rozseděl. 😀 Se smála… Za docela velkého deště jsem vyjel nad Nedašovu Lhotu a následně po asfaltovce až k vrcholu Požár. Přestalo pršet. Po hřebeni jsem dojel k té pozorovatelně Durch, totálně od bahna. Z Durchu jsem to sjížděl lesem, a pak kolem pole rovnou dolů až do Valašských Příkazů. Při projíždění kolem onoho pole, jsem si kolo totálně zazdil naplaveným bahnem. Klockem jsem to bahno sundával z obou kol, aby se aspoň trochu točila. Nasedl jsem a jel už radši jen po travnaté mezi. Valašskýma Příkazama jsem za mohutného skřípění a vrzání vyjel kopeček do Lidče a po silnici téměř za tmy jel směr Polanka. Podotýkám, cesta od Lidče byla suchá – vůbec tam nepršelo. :))
Po dojezdu domů (už byla tma) mě vítali venku sousedi se slovy: kde séééš, sousede, větrá ti tu pivo! 😀
Co bych na VKV změnil(a) či vylepšil(a)?
Dělejte to jako doposud, je to skvělé!
Jaký vrchol bych zařadil(a) do příštího ročníku?
– Velký Javorník nad Karlovicema
– Končitá nad Študlovem
– Chata Mír nad Rožnovem
– Prženské paseky
