Místo bydliště: Mořkov
Věk: 35 let

Který vrchol se mi líbil nejvíce a který nejméně?

Nejvíce Pardus – díky krásným výhledům, nejméně Stezka Valašska – z Pusteven a okolí je druhý Václavák.

Který vrchol byl nejnáročnější?

Lysá hora – vyjížka z Dolní Lomné, když bylo vedro opravdu k zalknutí.

Na kolika vrcholech jsem letos díky VKV byl(a) poprvé v životě?

Pokud jsem dobře počítal, tak na polovině z nich, tedy desíti.

Jakým způsobem jsem zdolával(a) vrcholy? (na jakém kole, s kým, s přiblížením nebo vše z domu)

Většinu vrcholů jsem zdolal sám (5 z nich se synem v sedačce), část vrcholů jsme absolvovali s kolegy z práce. Když jsem se potřeboval přiblížit, tak to bylo autem, v jednom případě vlakem.

Kolik jsem během zdolávání najel(a) kilometrů?

To vůbec nedokážu odhadnout 

Jakou veselou či krušnou historku jsem při zdolávání vrcholů zažil(a)?

Vyjížďka na Kapli Svatého Huberta a Hložeckou kapli – zapomněl jsem doma cyklistické boty (to jsem zjistil, když jsem otevřel kufr auta) takže přes 50 km v sandálech na SPD. Navíc cestou zpět mi praskl šroub, který drží sedlo (které spadlo Vítkovi doslova do klína) – bez sedla se fakt jede blbě . Návrat s hladovým Vítkem zpět k autu, tedy vlakem a až na nádraží jsem zjistil, že mám v peněžence 35 korun. Tímto chci poděkovat dobrodinci z nádraží Valášské Klobouky, který mě založil 🙂 abychom se mohli najíst, napít a koupit si jízdenku.

Co bych na VKV změnil(a) či vylepšil(a)?

Nic mě nenapadá, organizátoři odvádějí perfektní práci a patří jim velký dík.

Jaký vrchol bych zařadil(a) do příštího ročníku?

Tanečnice (nad Valašskou Bystřicí)