Místo bydliště: Suchdol nad Odrou
Věk: 38
Který vrchol se mi líbil nejvíce?
Janův hrad, Jahodný a Maruška.
Který byl nejnáročnější?
Už nevím jestli Pardus s převodem 1x1 (viz níže ;), nebo Pustevny v závěru Kopřivnického Drtiče po přestálém slejváku na Martiňáku, zůstávají jen pěkné vzpomínky.
Na kolika vrcholech jsem letos VKV byl(a) poprvé v životě?
Na čtyřech: na Štiavniku, Janově hradě, Jahodném a Hložecké kapli.
Jakým způsobem jsi zdolával vrcholy? (na jakém kole, s kým, s přiblížením nebo vše z domu)
Loni na podzim jsem si pořídil nového mazlíka, celopéro od Pellsu, ale dva vrcholy jsem ještě objel i na starém dobrém hardtailu Maxbike. Cca polovinu vrcholů jsem objel sám, polovinu z kamarády z práce či s maželkou, stejně tak asi půlku z domu a zbytek s přiblížením.
Kolik jsi během zdolávání najel(a) kilometrů?
Ujeto 1133km, nastoupáno 15 700m.
Jakou veselou či krušnou historku jsem při zdolávání vrcholů zažil(a)?
Veselo je vždy po zdolání vrcholu, krušno nám bylo třeba na hřebeni Javorníků z Kasáren na Kohútku (jak už psal Vláďa Novosad), kdy sice dole už bylo jaro v plném proudu a i sjezdovky byly rozkvetlé, ale nahoře na hřebenovce zůstaly až metrové závěje sněhu a plno polomů, díky pomalému postupu jsme ještě zatměli…
No a pak když jsem měl v plánu hřebenovku Hostýnských vrchů s VKV vrcholy Pardus a Maruškou, ale hned kousek za Hostýnem jsem štrejchl přehazovačkou o špičku padlého stromu a zlomil patku a byl konec pěkného ježdění. Tož jsem sundal přehazovačku a zkrátil řetěz na jeden převod někde uprostřed a aspoň takto vyjel/vyšel Pardus, odtamtud zavolal odvoz, přes Tesák sjel dolů do Bystřice, kde už mezitím čekala manželka s autem 🙁
Co bych na VKV změnil(a) či vylepšil(a)?
Myšlenka je skvělá, nic bych neměnil, snad jen termín závěrečného setkání, posledně to je vždy sobota po pololetních prázdninách a to býváme s dětmi pravidelně pryč.
Jaký vrchol bych zařadil(a) do příštího ročníku?
Třeba něco od nás – Puntík (nad Novým Jičínem), nebo nad Frenštátem Malý Javorník či Kyčeru (díky kůrovcové těžbě tam jsou i pěkné výhledy). Jako poslední tip Búřov.
Můj největší cyklistický zážitek, úspěch, cíl (sen).
Letos mě kolega vytáhl po dlouhé době na dálkový výjezd na kole „na těžko“, jeli jsme podél Labe od moře (z Cuxhavenu) domů, končil jsem už v Mělníku, abych stihl první vysvědčení dcerek, bylo to fajn a rád bych si něco takového zopakoval.
A posledních pár ročníků VKV mě láká objet ty vzdálenější vrcholy na jihu z domu, během pár dní bikepackingem, ale zatím na to nedošlo.
