
Jaká máš povolání?
Místostarostka
Jaké jsou Tvoje záliby a koníčky mimo cyklistiku?
Četba, vzdělávání se, kultura, být s lidmi.
Tvé oblíbené jídlo (pití) a co naopak „nesnášíš“?
Jím ráda a téměř cokoliv. Obzvlášť ráda mám plody loře, ryby, červené víno a obecně jídla, která uvaří a upeče dcera Klárka (je moc šikovnáJ). Nemám ráda snad jen utopence a whisky.
Vlastnost, která by Tě nejvíce charakterizovala (flegmatik, cholerik…)
Aktivistická a asi i pozitivní.
Co Ti v životě přináší radost a naopak co Tě v současnosti nejvíce s…e?
Radost mi přináší skoro všechno, co žiji a co mě obklopuje. A když jsme ve VKV, vyjet na kopec, dostat do těla a kochat se – to je čiré štěstí J. Štvou mě křiví lidi a zbabělost.
Jaký je Tvůj největší životní zážitek (mimo cyklistiku)?
Mateřství. Rozbilo mi můj dosavadní život, vzalo skoro všechno, co jsem byla a měla a dalo mnohem víc, nepředstavitelně víc a v takové kvalitě, že jsem si to předtím nedokázala představit. A mám to štěstí, že jsem to prožila hned 4x. Velký vděk cítím.
Jaké jsou Tvé největší sny a výzvy v cyklistice i mimo ni?
Jsem cyklistka začátečnice. Takže doufám, že je přede mnou hodně cyklozážitků – letos bych chtěla zvládnout VKV a možná i další VK. Nemám touhu zdolávat, chci si jízdu užívat a kochat se J. Další konkrétní sny a touhy si nechám, s dovolením, pro sebe.
Co považuješ za svůj největší sportovní (cyklistický) úspěch?
Moc sportovních úspěchů nemám. Vloni zdolání Lysé.
Jaké jsou Tvé TOP 3 místa, která jsi v životě navštívil a které TOP3 místa máš nejraději na Valašsku?
Mám pocit, že je pro mě Top místo to, které zrovna navštívím, děti ze mě mívaly legraci. Přesto. 1. Hodně na mě zapůsobila Papua Nová Guinea, asi tím, že jsem tam byla s dětmi, mezi místními lidmi, low cost, ta země, příroda i její lidé, vše je tak živočišné, divoké a rozporuplné, nenechá Vás to na pokoji. 2. Pak, jeden klášter na Plzeňsku, byla jsem tam na večerní modlitby a ta atmosféra, umocněná architektonickým řešením kostela, kde máte pocit, že nejsou hranice prostoru, byla hodně silná. 3. Nakonec Jáchymov, neuvěřitelné místo, s dlouhou historií (víte, že ve středověku to bylo druhé největší město v Čechách, hned po Praze?), pro mě ještě s nádechem rodinné historie, táta tam byl 9 let coby politický vězeň v uranových dolech……Na Valašsku – Lysá hora – svítání, Hostýn – skoro magické místo, Soláň.
Kdyby sis mohl vybrat kohokoli, tak s kým bys nejraději vyrazil na společnou vyjížďku?
Popravdě, nejraději jezdím sama, je to relax a vyčistím si hlavu. A když na to přijde, ráda pojedu s kýmkoliv ze svých přátel.
Který vrchol (stoupání) považuješ za nejhezčí a který za nejtěžší (z těch, které jsi zdolal)?
Lysá hora je moc hezká a zároveň zatím nejtěžší a moc se mi líbila Maruška a situačně k ní byla vloni pro mě hodně těžká cesta – s blouděním, a několikasetmetrovým stoupáním arcibiskupskými lesy s kolem na rameni po buď zarostlých, nebo naopak děsivě rozježděných cestách.
Tvá „13. komnata“ – co o Tobě zatím nikdo neví?
Když jsem byla hodně malá, tak jsem poškodila nástěnný koberec u rodičů v ložnici. Maminčino vyšetřování skončilo u jednoho z bratrů a dostal výprask…a já se doteď nepřiznala. Česlave, promiň! Ostatní 13. komnaty zůstanou pevně uzamknuté.
Co bys vzkázal véčkařům na závěr?
Hodně štěstí při zdolávání vrcholů a bez úrazů.