Jaká máš povolání?
Snažím se řídit výrobu polovodičů.
Jaké jsou Tvoje záliby a koníčky mimo cyklistiku?
Běhám a chodím a čím jsem starší tím víc a dál. Za loňský rok to bylo zhruba půl napůl s cyklistikou a té nebylo zrovna málo.
Tvé oblíbené jídlo (pití) a co naopak „nesnášíš“?
Na kole se dobíjím oříškama v čokoládě. Mám ráda sýry i syrečky, špekáčky na ohni, jogurt s dýní a banánem posypané grankem (bez špekáčků). Miluji makové cokoliv v legální podobě a nesnáším koprovku a kečup v jakékoliv verzi.
Vlastnost, která by Tě nejvíce charakterizovala (flegmatik, cholerik…)
Prý jsem pesimista, já si myslím, že tak hrozné to není. V každém případě Pannou jsem do konce života a jsem čítankovým příkladem tohoto znamení. Takže nepořádek, neplánování, změny… brrrr.
Co Ti v životě přináší radost a naopak co Tě v současnosti nejvíce s…e?
Radost mi přinášejí děti. Poslední měsíc, kdy žijeme poněkud jinak než obvykle jsou mi obrovskou oporou, poznávám víc jejich silné stránky a moc si vážím pomoci dcery.
Mám radost, když se kolegové v práci nemračí a i když to není lehké, smějeme se pod rouškami a jsme spolu i když často na dálku.
Mám radost z každého dosaženého cíle, zvlášť když je extrémní počasí a nepotkám ani nohu a já dojdu/dojedu tam kam jsem si naplánovala a nic se mi nestane.
A neštve mne vlastně nic (teda až na manžela). Zdravotní výlety lze pojmout hrou ala jak se dostat k cíli a potkat co nejmíň lidí, takže každý víkend nachodíme nebo najezdíme dost kilometrů a poznáváme cesty nepoznané.
Jaký je Tvůj největší životní zážitek (mimo cyklistiku)?
Nelze pominout narození dětí, to je jasný.
Jinak jsou to vzpomínky na Japonsko. Sice krátce, ale měla jsem možnost do země nahlédnout a nikde jsem se necítila líp.
Jaké jsou Tvé největší sny a výzvy v cyklistice i mimo ni?
Často čtu knížky, kde se děj odehrává v Austrálii. Sním o životě tam, ovšem pár století zpět. Ale zpět na zemi. Sním o pejskovi, který by mne doprovázel do lesa a odháněl medvědy. Jednou bude….. A taky bych se ráda naučila pořádně tancovat, taková latina…..
Co považuješ za svůj největší sportovní (cyklistický) úspěch?
Úspěchem je každý návrat domů.
Jaké jsou Tvé TOP 3 místa, která jsi v životě navštívila a které TOP3 místa máš nejraději na Valašsku?
Ač to tak nevypadá, nerada cestuji a spíš si užívám rodnou hroudu. Mimo Valašsko se ráda vracím do Karasína, kam jsem před lety zavítala náhodou a od té doby každý rok cíleně.
Na Valašsku máme rádi louky nad Velkými Karlovicemi, otevřely se krásné výhledy na Ondřejníkách a občas si dám do těla pobíháním po kopečcích mezi Bystřicí pod Hostýnem a Valmezem.
Kdyby sis mohla vybrat kohokoli, tak s kým bys nejraději vyrazila na společnou vyjížďku?
Zapomněla jsem dodat, že jsem introvert, ač okolí tvrdí opak. Takže na vyjížďky vyrážím nejradši sama.
Který vrchol (stoupání) považuješ za nejhezčí a který za nejtěžší (z těch, které jsi zdolal)?
Mám ráda dlouhé táhlé kopečky, takže i stoupáček na Pustevny, Soláň nebo na Lysou je super. A těch těžkých by se pár našlo, ale když to nejde tak se prostě sleze a tlačí a tlačí. Třeba Travný. Radši dám přednost tetřívkům a už tam nepůjdu.
Tvá „13. komnata“ – co o Tobě zatím nikdo neví?
Umím balit kluky na hvězdy a vyprávění o nich. To zní divně ve 46 letech, co? Tak jinak. Mládí jsem trávila s partou kluků po hvězdárnách, takže o tom co nás obklopuje fakt něco vím.
A taky prý pěstuji nejlepší hrášek a ředkvičky. No, asi to bude tím, že čerstvě utržené jsou nejlepší. Pravdou je, že opečovávané záhonky, ruce od hlíny, to je můj relax.
A taky brnkám na kytaru a fakt mi to nejde. Radši to nikdo nechtějte slyšet. Ale já se u toho přeřvávám falešným zpěvem a jsem nad věcí.
Co bys vzkázala véčkařům na závěr?
Hory nám neutečou. Jednou bude líp a vrcholové pivko prý chutná i za rouškou (to abych si udobřila manžela J)
