Místo bydliště: Zlín
Věk: 
48

Který vrchol se mi líbil nejvíce?

Nejvíce se mi líbil ten poslední vrchol a nebylo to jen tím, že byl poslední. Na konec jsme si nechali Kapličku na Štrčkové a tam jsem měl vůči Evě „dloužek“ z loňského roku, loni jsem v tom místě ohnul převodník a jeho srovnání do použitelné podoby nám zabralo hoďku a půl, což Evu ve finále stálo obhajobu prvního místa mezi ženami. A  to, že jsem pak ještě odeslal email s fotkami na špatnou adresu, byla už jen třešinka na dortu, která nás výsledkově posunula až někam do třetího dne, kdy jsem chybu zjistil a email poslal správně. Všechny vrcholy měly své kouzlo a stály úsilí, ale pokud musím vyhodnotit, tak mne nejméně zaujalo rozcestí U Krošenků.

Který vrchol byl nejnáročnější?

S hromadící se únavou zřejmě Kelčák.

Na kolika vrcholech jsem letos díky VKV byl(a) poprvé v životě?

Na 5 – ti.

Jakým způsobem jsi zdolával vrcholy? (na jakém kole, s kým, s přiblížením nebo vše z domu)

Já na MTB 29“, Eva na MTB 26“, Startovali jsme v pátek v 00.07hod ze Vsetína, kam jsme se naštěstí zase v neděli v 01.00 vrátili.

Kolik jsi během zdolávání najel(a) kilometrů?

V těch dvou dnech jsme najeli celkem 397km a vystoupali 8 635 výškových metrů.

Jakou veselou či krušnou historku jsem při zdolávání vrcholů zažil(a)?

Krušné historky se nám na rozdíl od loňska vyhnuly, mezi veselé historky snad může již v tento okamžik patřit hledání mé zubní korunky, kterou jsem si na třetí vrchařské koruně vylomil a na čtvrté nechtěně vysypal z pouzdra s mobilem. Takže jme v 5 hodin ráno lezli pod Horními Lačnovskými skalami po čtyřech a v jehličí mezi křemínky hledali zub. Úspěšně 🙂

Co bych na VKV změnil(a) či vylepšil(a)?

Nic mne nenapadá a tak bych chtěl jen poděkovat organizátorům za jejich snahu a nápady.

Jaký vrchol bych zařadil(a) do příštího ročníku?

Jahelník, Vysokou, Makytu a dlouho jsme nebyli na Lysé hoře (v Beskydech)

Můj největší cyklistický zážitek, úspěch, cíl (sen).